Jaký byl rok 2023 ve službě Poradenské centrum

1 967 klientů
8 650 hodin práce s klienty
5 080 intervencí
to je pár čísel shrnující rok 2023 ve službě PORADENSKÉ CENTRUM.
Zeptali jsme se vedoucí Poradenského centra Mgr. Mileny Cahyono, jak hodnotí uplynulý rok, jaká témata ve službě nejčastěji řeší a koho se týkají.

📍 Jak vnímáte minulý rok ve vaší službě?
Pro mě osobně to byl velmi náročný rok, bylo to jak na houpačce. Ve službě bych jej popsala jako snahu o stabilizaci. Hodně se spojením s Dětským centrem změnilo, nastala nejistota v týmu a my jsme pak hledali způsoby, jak dát vše zpět na správné místo nebo jak to nastavit lépe. Chyběli nám pracovníci a na stávající tým to byl o to větší tlak, protože poptávka po našich službách je velká a kapacity pracovníků chyběly. Bylo to vyčerpávající. Na podzim jsme se trochu ustálili, nastoupilo několik nových pracovníků, pomalu snad si „sedáme“ tak, abychom všechny změny zvládli. Bylo a stále je to velmi náročné. Tímto bych chtěla poděkovat svému týmu, že jsme to přece jen ustáli – jsem na vás pyšná!

📍 Jaká je aktuální dostupnost služby?
Aktuálně je služba Poradenského centra dostupná na 4 pracovištích ve Zlínském kraji – Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín. Všude tam nás klienti najdou, telefonní kontakty a adresy jsou uvedené na webu www.pkcentrum.cz. Objednací lhůty jsou v současnosti v rozsahu 1- 2 měsíce, podle toho, zda klient může přijít v dopoledním nebo odpoledním čase.

📍 Služba PC má svou tradici a je často ještě stále vnímána veřejností jako „manželská poradna“ – rozsah řešených témat je ale mnohem širší – jaká témata aktuálně nejčastěji řešíte? Komu pomáháte?
V Poradenském centru pracujeme s jednotlivci, partnery nebo celou rodinou, celým rodinným systémem. Velká část je věnovaná právě práci s rodinou. Podoba rodiny se ale v čase mění, a tak i řešená témata a přístupy jsou nové, jiné, z netradičních věcí se stávají tradiční. Pojetí rodiny se stále vyvíjí. Skladba rodiny se mění – dnes je běžné, že si partneři dovedou do nové rodiny každý své děti z předchozích vztahů, pak mohou mít ještě dítě spolu, tzv. patchworkové rodiny. Každý z partnerů má navíc třeba jiný způsob nastavení péče o děti, jeden má např. střídavou péči s bývalým partnerem, druhý zase může mít děti každý druhý víkend nebo jinou formu péče. A do toho vstupuje jiný výchovný styl obou partnerů. Najít konsensus v tomto ohledu může být složité, aby to klapalo, aby se děti vzájemně snesly a v rodině byla pokud možno harmonie. Do tohoto systému vstupují i předchozí vztahy, kde mohou být nedořešené partnerské konflikty nebo problémy v komunikaci. Nebo se jen rodič snaží kvůli dětem vycházet s předchozím partnerem dobře a to může vyvolat nesoulad ve vztahu novém.
Dalším tématem, s kterým přicházejí klienti je rodičovství po rozchodu nebo po rozvodu. Snažíme se jim pomoci najít cestu tak, aby byli schopni fungovat nadále jako rodiče i po ukončení vztahu.
Mezi jiné důvody návštěv našich klientů patří problémy v komunikaci, odcizení ve vztahu, nevěry, mezigenerační spory v soužití.
S klienty pracujeme i individuálně. S osobními tématy se na nás obracejí jak dospívající, tak dospělí v různých věkových skupinách, muži i ženy. Nejčastějšími problémy dospívajících jsou vztahy s vrstevníky i rodiči, ve školách; emoční potíže ve smyslu úzkostných a depresivních stavů, sebepoškozování, zvládání stresu, obav a hledání sebejistoty. Mladí lidé, nás často sami oslovují, sami zavolají a žádají o pomoc. Je důležité, aby měli bezpečný prostor, kde mohou o svých pocitech mluvit, dostat to ze sebe a získat podporu. Snažíme se poté společně nacházet cestu jak podporu získat i od rodičů či blízkého okolí.
U dospělé generace je častým tématem samota, odcizení a existenční problémy.

📍 Jak se mění řešená témata, tak se mění i potřeby pracovníků – jak na to reagujete?
Má odpověď navazuje na již řečené a ještě k tomu přidám, že se nám trochu mění cílová skupina, se kterou pracujeme. Dnes si nás sami vyhledávají lidé, přibývá mužů, kteří nás sami oslovují. Přístup lidí k otázkám vztahovým, i co se týká třeba zaopatření dětí, se mění, řekla bych k lepšímu, více vnímáme motivaci samotných klientů ke změně a práci na sobě nebo vztazích v rodině. Stále nás čeká dlouhá cesta, ale už to není takové stigma říct „jdu k psychologovi, jdeme do poradny“. Dříve také klienti např. z Uherského Hradiště nešli na pobočku v místě, protože co kdyby je někdo viděl a tak jeli raději do jiného města. V současnosti vnímáme posun, a byli bychom s celým týmem rádi, kdyby si lidé opravdu nebáli říct o pomoc a nebyli na svou situaci sami. Odborná pomoc není nic, za co by se člověk musel stydět, naopak.
Směrem k pracovníkům vnímám potřebu se neustále vzdělávat i v dlouhodobých (sebezkušenostních) výcvicích, které nám pomáhají ke zvýšení profesionality skrze vlastní osobní rozvoj. V pomáhajících profesích se objevuje spousta nových témat, problematika se vyvíjí, a nelze v tom ustrnout. Odbornost týmu je pro nás velmi významná – přála bych si, aby si byli pracovníci při práci s klienty co nejvíce jistí a kompetentní. Vzhledem ke zpětné vazbě od klientů si myslím, že se nám to daří. Významnou pomocí jsou pro nás individuální a skupinové supervize, kterými reagujeme na potřeby pracovníků. Cokoliv, co posílí pracovníka a předchází syndromu vyhoření, má svůj význam, protože témata, se kterými se každý den v práci potkáváme, nejsou jednoduchá a člověk sám musí o své duševní zdraví pečovat.